Aktuální slovíčka od Míry Procházky

 

Aktuální slovíčka 4.2.2024

Milí taneční přátelé!

Tak to krásně, na den přesně, vyšlo. Přesně před měsícem jsem psal „Aktuální slovíčka“ a dneska je píši opět. Tak přeji hezké počtení a prohlížení fotek a těším se na setkání na tanečním parketu!

Bylo to náročné, ale stálo to za to. Intenzivní tři dny tance okořeněné skvělým výletem. Zkrátka už jsme naplno v předkovidovém období, kdy jsme jezdili, tancovali, výletovali. Mám z toho radost. 

Vše se krásně sešlo. Ve čtvrtek hodně dětí marodilo a na kroužku jsme se sešli jen s pokročilými. Byla nás čtverylka, a tak jsme se intenzivně věnovali figurám square dancingu. Hlavně těm čtverylkovým. Děti již mají prošlý celý Basic, čili jsme jenom opakovali a rozvíjeli možnosti jednotlivých figur.

V pátek jsme měli půldenní prázdninové soustředění ve Vyšším Brodě, ale protože některé děti musely s rodiči odjet, procvičovali jsme figury v boxu. A k tomu nám občas čtverylku doplnily panenky. Případně plyšáci. Zkrátka nebyl problém zopáknout i řadu čtverylkových figur, kterým jsme se intenzivně věnovali předchozí den. Head lead right, veer left, couple circulate, ferris wheel, centrs sweep a quarter… Děti si to užívaly. A plyšáci taky. Oprášil jsem stolní deskovou hru  „S country tanci do stodoly“, kterou jsem vymyslel  před jedenácti roky, a která dětem vždy rozšiřovala taneční znalosti. Jako pokaždé mi ukázala slabiny, dětí na které se při výuce zaměřit.

No a dostáváme se k sobotě. Vstávat ve 3.58 je pro mne častá nezbytnost, ale nadšený z té trojky na začátku rozhodně nejsem. Ve 4.00 už s Kristinkou běháme po bytě, snídáme, dobalujeme a ve 4.55 zvoníme na Lipně u Lízy. V 5.10 nabíráme v Loučovicích Barču a naši sestavu v 5.25 doplní ve Vyšším Brodě Vaneska. Odjíždíme raději dřív, abychom stihli alespoň orloj a Karlův most. Pro jistotu počítám se 4 hodinami – náledí, mlha dokáží pěkně zpomalit. Ale silnice jsou suché, žádná mlha, dálnice prázdná a tak před osmou parkujeme na P+R na Opatově. Poté, co jsem tento způsob parkování poprvé vyzkoušel, nedám na něj dopustit. Za pár korun na celý den, kousek od metra. Za 120,- Kč si člověk koupí celodenní jízdenku a nemusí se starat o to, kde zaparkovat, jaká je kde zóna, jak daleko bude muset jít od auta… Prostě pohoda. Navíc děti mají MHD zdarma… Zatím…

Některá děvčata jsou v Praze poprvé či podruhé, a tak je zážitkem úplně vše. Metro, tramvaj, dlouhé jezdící schody. Úplně jsem se ve vzpomínkách vrátil do roku 1974, kdy jsem byl v šesti letech v Praze poprvé.

Naše první cesta vede na Václavák. Již od Opatova plní holky  úkoly historického testu a hry, který pro ně vymyslela Kristinka. Překvapila mě s tím. Když mi ho dala k odpřipomínkování, neměl jsem jedinou námitku – a to je co říct. Ostatní holky to zaujalo a nadšeně se pustily do vyplňování. Na Václavském náměstí pokračují. 

 

Jelikož máme čas, jdeme k orloji oklikou okolo Stavovského divadla a okolo Carolina, kde holky možná za pár let budou studovat. Ještě je vidět vosk mezi dlažebními kostkami, memento jedenadvacátého prosince…

 

   

Přicházíme na Staroměstské náměstí a za tři minuty se spouští orloj. Viděl jsem ho možná po sté a stále mě fascinuje. Co teprve děti, které ho viděly párkrát nebo vůbec. Už vyšlo i sluníčko, je teplo, bezvětří, prostě nádhera. Jelikož infocentrum otvírá až za hodinu, jdeme se projít historickým centrem. Navštívíme Týnský chrám, chrám Sv. Jiljí, pak jdeme k Betlémské kapli. Když už se o ní holky učily, tak ať ji taky vidí. 

,

Na desátou se vracíme k orloji a opět si ho užíváme. Po nákupu v infocentru si chceme odskočit, dvacka za vyčůrání holky šokuje natolik, že hodná paní povídá, že děti pustí zadarmo.

Ještě trdelník za ceny jak v Krumlově a už míříme ke Karlovu mostu. Květiny před filozofickou fakultou jsou opět emotivní připomínkou předvánočních událostí.  Povídám dětem o Rudolfinu i o Klementinu. Než se nadějeme, jsme u Karlova mostu. Už to dlouhé roky není ono – v době mých studií na ČVUT se z mostu stával komunisty tolerovaný ostrůvek svobody a každou středu a neděli v podvečer sem chodili (nejen) trempové a (nejen) hráli na kytary a zpívali… Vyšehrad, Pražský hrad, Petřín, Hladová zeď, Národní divadlo… úžasné výhledy na místa, kde se odehrávaly dějiny. Holky nacházejí sochu sv. Jana Nepomuckého, chvíli si o něm povídáme. 

Jelikož máme čas, sejdeme dolů na Kampu, obdivujeme Čertovku, Sovovy mlýny. Tady končí písemná část historického testu, protože se Vanesce podařilo utopit papíry se zadáním ve vlnách Čertovky. Naštěstí si pamatujeme otázky, takže  můžeme pokračovat ústně. Samozřejmě se nemůžeme nezastavit u Werichovy vily. Nejen proto, že se o něm zmiňuje vlastivěda. Hlavně proto, jak úžasná osobnost Jan Werich byl. 

Jelikož jsme za pár chvil na mé oblíbené Malé Straně (ze strahovských kolejí to bylo co by kamenem dohodil, občas jsme si sem s klukama zašli na černé pivo do hospody U Tomáše), využijeme čas, který nám zbývá do začátku tancování, a jdeme se podívat na Pražské Jezulátko v chrámu Panny Marie Vítězné. Světoznámá soška z poloviny 16. století, která údajně způsobila nejeden zázrak. Součástí je muzeum, které ukazuje nejkrásnější z šatiček (Jezulátko je podle liturgických období převlékáno a má na 300 šatů sbíraných 400 let – jedny mu darovala i sama Marie Terezie).

Na Malostranském náměstí se zmiňuji o Janu Nerudovi, ukazuji jeho ulici stoupající ku hradu.

Na závěr výletu už jenom navštívíme suvenýry a hurá na tramvaj! Cesta metrem ze stanice Malostranská je krásnou tečkou za dnešním letmým putováním historickou Prahou.

 

 

Přijíždíme k Medvědovi do jeho tančírny. Jsou tam sice jenom velmi začínající tanečníci, takže na figury z druhé poloviny Basicu se nedostaneme, ale to vůbec nevadí. Kromě Kristinky, která má hodně odtancováno, je pro holky Medvěd první jiný caller, takže mají problémy s výslovností. Procvičení první půlky Basicu bylo skvělé, stejně tak jako zkušenost s dospělými tanečníky. 

Cesta zpět je opět příjemná a rychlá, holky rozvezu domů a před desátou jsme doma úplně všichni. Stálo to za to.

Míra Procházka

 

 

Aktuální slovíčka 4.1.2024

Milí taneční přátelé!

Dlouho nebylo co psát – a tak než bezbarvě tlachat, raději jsem mlčel. Ale dnes, první čtvrtek nového roku, jsem ke klávesnici prostě usednout musel! Děti ze Šumaváčku mi udělaly velkou radost! Na předvánočním kroužku pro rodiče, kde měly ukázat, co se naučily, předvedly spíše to, co vše zapomněly. Prostě předvánoční euforie zafungovala jak nejhůř mohla. O to víc jsem byl zvědav na dnešek. A světe div se – byly perfektní. Tanečky jim nedělaly problém (ani nováčkům), pohybovka se dařila jako dlouho ne a square dancing? Takhle kdyby tančily v prosinci, byly by maminky nadšené. Všeliké záludnosti, které jsem jim calleroval, bravurně umyslely a následně odtančily.

Takže nezbývá, než si přát, aby nám nadšení a schopnosti vydržely i do dalších dnů, a aby, až se 2. února sejdeme na SD soustředění, jsme procvičili Basic už na vyšší úrovni.

 

Krásné dny a hodně zdraví a radosti ze života v novém roce přeje

 

     Míra Procházka

Aktuální slovíčka 17.11.2023

Milí taneční přátelé!

Advent pomalu klepe na dveře, ale v Šumaváčku tančíme jak v létě. Jak jsem psal již v minulých článcích, krásně jsme se rozjeli. Po delší době máme 21 členů, po třech letech tančíme naplno nejen country tance, ale přibližně polovina dětí i mnohem náročnější square dancing. Ale především začaly děti opět intenzivně jezdit na víkendové akce. Jednu jsme na konci října absolvovali ve Vyšším Brodě. Zaměřena byla právě na square dancing. A hned další týden vyrážíme na jižní Moravu.

 

Víkend plný tance a poznání – tak by se dal nazvat první listopadový víkend, který nás zavedl do Střelic u Brna. Na tři dny plné country tanců. Jelo tolik dětí, že část se nevešla do auta a později přihlášené musely jet s druhou vedoucí vlakem. Ti, kteří byli rychlí, měli cestu do Střelic zpestřenou zastávkou v Dačicích. Do tamního muzea kostkového cukru (v Dačicích ho vynalezli) jezdíme s Šumaváčekm pravidelně každých 6 – 8 let. Vždy, když se děti obmění.

Ukázky toho, jak se cukr vyráběl kdysi a dnes děti zaujaly, stejně jako edukační videa. Ale největší zážitek pro ně bylo – jako pokaždé – štípání cukrových homolí na štípačce cukru.

V muzeu jsme byli sami, a tak jsme si mohli užívat všech nabízených ukázek do sytosti. Nakonec jsme si prohlédli i další místnosti muzea a galerie. Dárečky za správně vyplněné výukové listy byly zaslouženou odměnou pro všechny.

Ve Střelicích jsme především tančili, děti se posunuly o pěkný kus dál. Sjeli se tanečníci z pěti tanečních skupin a výuka šla skvěle dopředu.

Aby si netaneční část užily i děti, které jely vlakem, požádal jsem jednoho z vedoucích Víťu Břínka, který celý život pracoval v JE Dukovany jako šéf bezpečnostních systémů, o krátkou přednášku. Nejen páťáky, kteří jaderné elektrárny právě probírají, jeho vyprávění zaujalo. I ostatní děti se ptaly, diskutovaly, a z plánovaných několika minut byla zajímavá a přínosná hodina a půl.

Cestou zpět jsme se zastavili v informačním centru JE Dukovany.

Stejně jako v Dačicích jsme zde byli takřka sami (kromě Šumaváčku zde byl jen jeden tatínek se synem) a tak se nám paní průvodkyně mohla naplno věnovat. Děti nadchly brýle, díky kterým jsme si virtuálně prohlédli celou elektrárnu (člověk by nevěřil, co je dneska možné). Stejně tak si užívaly nespočet interaktivních modelů seznamujících nejen s principy fungování JE, ale i s tím, co je radiace (včetně mlžné komory, Geigerova počítače a dalších vymožeností), dozvěděly se, jak funguje rozvod elektřiny k zákazníkům i s dalšími aspekty silnoproudé energetiky. Na trenažéru ovládání jednotlivých druhů elektráren způsobily nejeden blackout, což je děsně bavilo.

Po dvou a půl hodinách nás začal tlačit čas, a tak, ač neradi, museli jsme zábavné vzdělávání opustit a vydat se na cestu k domovu.

 

Míra Procházka

 

 

Aktuální slovíčka 1.10.2023

Milí taneční přátelé!

Měsíc s měsícem se sešel a já mám radost, jak se rozběhl. Ze třiceti dnů jsem 18 calleroval či pořadateloval, někdy obojí najednou. V Šumaváčku je nás šestnáct, děti tancování baví. Jak už jsem psal na začátku září, byli jsme v srpnu tancovat v Salzburgu,

Praze a Ivančicích – Stříbském mlýně.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A v září? Kromě skvěle se rozběhnuvšího čtvrtečního tancování jsme nejprve absolvovali víkend v Loučovicích s callerem Davidem „Medvědem“ Dvořákem.

Kromě emeritních členek klubu tančících hodně vysoké levely se akce zúčastnili i nejpokročilejší tanečníci a tanečnice, kteří pravidelně navštěvují Šumaváček nyní. Tancování s cizinci i dospělými tanečníky je pro děti úžasná zkušenost.  A právě proto jsme vyjeli v polovině září do Mnichova (teda do vesničky hned před ním).

 

Na Evropské ECTA Contra Convention. Už jen ta cesta byla úžasná – probouzející se štíty alpských velikánů rdící se v paprscích vycházejícího sluníčka nás doprovázely po většinu cesty. Tančili jsme tradiční country tance na čtyři callery. Někteří učili anglicky, jiní německo-anglicky, to nám však nevadilo. I když hlavičky byly občas pěkně zamotané, ale zkušenost k nezaplacení…

 

A hned o pár dní s nejaktivnějšími dětmi vyrážíme do Zbytin. Taneční skupina Mary Lou dosáhla plnoletosti a slaví 18. narozeniny. Já tam učím a děti se těší na kamarády a kamarádky, které znají třeba z Jindřichova Hradce. 

S Mary Lou spolupracuje Šumaváček celých 18 let. Ostatně byl jsem to já, kdo pošťouchnul Jitku Novákovou, vedoucí Mary Lou, aby tuto skupinu založila. Povedlo se a fungují skvěle.

 

Neuplynul ani týden a Mary Lou přijíždějí do Vyššího Brodu. Máme jednodenní soustředění. A tak jsme rádi, že nás bude víc. A že formace, které jsou v šestnácti tanečnících nepříliš zřetelné, až abstraktní, můžeme zvětšit a užít si báječného tancování.

Bylo to náročné. Zkrátka bylo to úvodní pořádné tancování, aby se děti rozpohybovaly, aby se naučily hromadu nových figur v angličtině a abychom už mohli na čtvrtečních schůzkách tančit i složitější věci, než jen kvapík na tisíc způsobů.

Míra Procházka

 

 

Aktuální slovíčka 1.9.2023

Milí taneční přátelé!

„Teda to byl školní rok!“ To mě napadlo, když jsem 31. srpna ve 23.37 hodin usedl ke klávesnici, abych napsal novoroční „Aktuální slovíčka“. Dělím si čas na školní roky. Ostatně v nich žiji celý život. A prázdniny přiřazuji ještě k tomu starému, právě uplynulému. Byl skvělý. Se školními pořady si mě školy objednávaly i dvakrát ročně, byla místa, kde jsem byl již se šestým dílem svého pořadu. Nezastavil jsem se.

Sešlo se docela hodně dětí v kroužku na pravidelné schůzky. Mnohé z nich začaly jezdit i na víkendové akce. A to i do zahraničí – v neděli jsme se vrátili ze Salzburgu, jely tam současné i bývalé děti ze Šumaváčku. Naplno jsme kromě tradičních country tanců rozjeli i tančení moderního square dancingu. Zkrátka Šumaváček se dostává do předcovidové formy.

Rozjely se i víkendové akce. Jezdí sice méně dětí, mnohé soubory poslední dva roky neustály a svou činnost zrušily, ale účast má vzestupnou tendenci, což považuji za pozitivní. Mnohé akce jsou otevřené i dospělým tanečníkům – ostatně bez nich bychom nepostavili čtverylku na celý basic, což je nyní strop, který v Šumaváčku tančíme. Čtverylku máme na easy basic.

A akce pro dospělé? Ať již v Loučovicích, Ivančicích, Bludově (tam to Šumaváček nepořádá, ale calleruji tam a jezdí tam takřka stejní lidé jako do Ivančic) nemají chybu.

Za pár chvil je 1. září. Ale protože je to pátek, děti jdou do školy až 4.9. Pokud tyto řádky čte některý z rodičů a chce své ratolesti přihlásit do Šumaváčku, můžete si na titulní stránce odkliknout v červeném textu odkaz a zobrazí se vám základní informace. Případně mi můžete poslat email na adresu prochna@centrum.cz či zavolat na 604 824 110 nebo 723 669 800.

Pravidelně se budeme scházet každý čtvrtek. Abychom se skokově posunuli dál, budeme mít několik půldenních až jednodenních akcí. Čeká nás celá řada zajímavých (ale nepovinných) víkendovek. V Loučovicích, Brodě, za dva týdny vyrážíme do Mnichova, v říjnu do Svratky, v listopadu do Střelic, v březnu do Jindřichova Hradce… Cesty si zpříjemňujeme výlety – letos jsme byli v několika ZOO, na různých hradech, zámcích i přírodních památkách. A v tomto duchu chci naše cesty za tancem zpestřovat i nadále.

Jste-li dospěláci toužící po tanci, dejte mi vědět, určitě najdeme možnost, jak vás zabavit a po taneční stránce uspokojit.

Ať už jste děti, rodiče, pedagogové, ředitelé škol, vychovatelky, školníci i ostatní, pro které 1.9. není jen tuctové datum v kalendáři, přeji vám do nového školního roku jen to nejlepší! Hlavně hodně zdraví, klidu, pohody. A ať ten, pro mnohé hektický začátek, zvládnete co možná nejpříjemněji!

Krásné dny přeje a na setkání na tanečním parketu se těší

      Míra Procházka

 

 

Aktuální slovíčka 14.6.2023

„No tak nic, nemá cenu se s tím trápit!“, to jsem si řekl v jedenáct večer, kdy jsem po dvou hodinách odpočinku po půldenním rýpání záhonků vstal z postele a začal psát tato slovíčka. Tou úvodní větou jsem myslel skutečnost, že už to zase bude čtvrt roku, co jsem naposledy aktualizoval sekci „Aktuální slovíčka od Míry“ – tedy ode mne. Představa, že bych měl sesmolit pár řádek každý týden, vzala již dávno za své a než abych psal blbosti, to raději nic.

Kdo máte zahrádku, již tušíte, že jsem asi poněkud zaneprázdněn. Rýpat záhonky počátkem června je trošku pozdě, ale počasí mi přálo, ještě před pár týdny u nás sněžilo, tak mi ani sazeničky ve verandě moc nenadávají. Zítra už půjdou ven. V dubnu jsem najezdil za tanečky přes 10.000 km, v květnu necelých 8.000. Aniž bych si chtěl fandit, myslím, že to je docela slušná štreka. Snažím se být co nejvíc s dětmi, byť jen na pohádku před spaním. Do nějakých 250 km to je bezpenzionová pohoda, snažím se dostat co nejdřív domů. Ale pokud na otočku jedu do Jablonce nad Nisou (312 km), vyjíždím kolem druhé ráno, abych byl v šest před školou a mohl začít vynášet z auta aparaturu, takové Valašské Meziříčí mě nutí vyjíždět dvacet minut po půlnoci (to už fakt není oněch 250 km). Raději si někde schrupnu, mám-li rezervu, než abych jel v případné mlze poněkud neopatrně (eufemicky řečeno).

Takže zahrádka při tomto frmolu musela trochu posečkat, stejně tak i „Aktuální slovíčka“.

Kromě jiných proběhly skvělé akce v Loučovicích, Stříbském mlýně i jinde. Square dancing, country, jen se mnou nebo i s Davidem „Medvědem“ Dvořákem. Tanečníci i já jsme si je užívali dosyta.

A nejedna akce se chystá. O prázdninách square dancing level + s Medvědem v Loučovicích, o týden později country tance se mnou tamtéž. Square dancing level EB a B se mnou ve Stříbském mlýně. Po prázdninách další SD level A1 a A2 v Loučovicích, country tance ve Svratce, country tance ve Střelicích u Brna, SD level B v okolí Loučovic. Pár dalších myšlenek ještě hlodá v hlavě, uvidíme, co z toho vyleze. Zkrátka nebude toho málo, už se na setkávání se s vámi moc těším!

Užijte si poslední jarní dny a doufám, že se ozvu dřív, než krátce před podzimem.

     Míra Procházka

 

Aktuální slovíčka 14.3.2023

Milí taneční přátelé!

No nazdar! To mě napadlo, když jsem si sedl k počítači, abych napsal další „Aktuální slovíčka“. Pěkně jsem to zimní psaní odfláknul! Ale o co míň píšu, o to víc učím. Sice mě mrzí, že jsem se nezmínil o úžasném 31. ročníku CSDCTS, který se kvůli mému marození posunul z října na leden, ale vracet se k tomu již nestíhám. Taneční svět se nezastaví a tak máme za sebou další taneční aktivity.

V neděli skončily jarní prázdniny. Byly hektické. Již první prázdninovou neděli vyrážím s dětmi na severní Moravu. Máme tam domluvené tancování. A abychom nejeli jen tak na otočku, vyrážíme v pět ráno. Macocha, Punkevní jeskyně, to byla první navštívená místa. Pak jedeme do Bílovce. Mám tam oblíbený penzion. To už Kristinka tuší, jaké bude velké překvapení, které jim slibuji. Určitě to není ani příjemné úterní tancování, ani návštěva krásného historického Štramberku s muzeem jeskyně Šipky, s lahodnými perníkovými uchy a stylovou architekturou, ani návštěva Valašského Meziříčí, aby Kristinka viděla, kde se před takřka deseti roky narodila, ani ZOO v Ostravě. Byť všechna tato místa byla skvělá, vrcholem byla návštěva bílovické kavárny-čajovny-cukrárny. Děti mají své idoly. Pro někoho to je slavný zpěvák, pro jiného špičkový fotbalista. Pro Mirečka s Kristinkou je to úžasná paní spisovatelka Zuzana Pospíšilová. Již nějaký čas si s ní dopisuji. Když jsem paní Pospíšilové psal poprvé, děkoval jsem jí za krásné knihy, které pro děti píše. Při odjezdu do Bílovce, jsme jich měli doma čtyřicet. Hrátky se slovy, písmenky, myšlenkami – nadchnou nejen děti, ale i dospělé.

Setkání s paní spisovatelkou bylo báječné. U kávy, čaje, zákusků jsme seděli přes dvě hodiny. Ač je pro děti obrovským vzorem, se svým talentem dokázala děti od prvního okamžiku rozpovídat a celý příjemný večer jsme strávili v družném hovoru. Každé z dětí dostalo od paní spisovatelky další dvě knížky do naší knihovničky. Moc nás potěšily, hned po příjezdu domů jsme se pustili do jejich čtení. Naopak paní Pospíšilová měla radost nejen z kytičky, ale i z košíčku křepelčích vajíček od našich křepeliček.

Doma jsme pobyli jen dva dny a už zase vyrážíme. Tentokrát i s dalšími dětmi ze Šumaváčku na akci do Jindřichova Hradce. Cestou se zastavujeme v ZOO Na Hrádečku v Horní Pěně. Už jsme tam kdysi byli a tak víme, že se máme nač těšit.

 

Akce v Hradci je sice poměrně malá. Spousta dětí marodí, jeden soubor se kvůli tomu odhlásil úplně, další přijely ve velmi omezeném počtu. Ale užili jsme si to, děti ze Šumaváčku si užily večerního square dancingu a šlo jim to skvěle. 

Přijel také Honza Benkovič. Člověk, který se v country/square/round dance světě pohybuje přibližně tak dlouho, jako já. Je naším již tradičním sponzorem, přispěl nám nemalou částkou na 31. CSDCTS, stejně tak podpořil akci v Hradci (což bylo skvělé – vzhledem k množství nemocných tanečníků a zvyšujícím se nákladům).

Přivítal jsem ho fanfárami z Aidy, dostal pytlíček šumaváčkových suvenýrů a také košíček s křepelčími vajíčky. Potvory moc nenesou, tak jich bylo nanejvýš půl košíku, ale šlo o to, udělat mu radost. Honza mi naopak předal symbolický šek na uspořádání 32. CSDCTS. Mimochodem krásně graficky zpracovaný. To jsem netušil, že peníze  v tu dobu již byly připsány na účet...

Honzo, Díky!!! Vážím si takovýchto lidí, kteří jsou ochotní přispět na pořádání ekonomicky nesoběstačných akcí pro děti.

 

Míra Procházka

 

 

Aktuální slovíčka 21.12.2022

Milí taneční přátelé!

Tak jsem to v minulých „Aktuálních slovíčkách“ zakřiknul. Měl jsem radost z toho, že konečně začínám tuto sekci webovek aktualizovat častěji. Jenže pak jsem vyrazil na taneční cesty a netušil, co mě – naštěstí jen na některých místech - čeká. Zima. Naštěstí ne všude, ale v některých tělocvičnách bylo 11 stupňů. Těch pana Celsia. Osm hodin v tenkých tesilkách a taneční košili mě pěkně odrovnalo. Tři týdny v horečkách. Když jsem se vzpamatoval, vyrazil opět za tanečníky, ochladilo se a v v některých tanečních halách bylo dokonce 8 stupňů. Prý se musí šetřit… Takže jsem po dvou týdnech práce opět dva týdny ležel. Kdybych si nedělal obden testy, myslel bych, že to je covid. Prý nachlazení a chřipka, povídal pan doktor. Další dva týdny jsem nebyl schopen zvednout ani hrnec s polévkou, natož tahat těžké reprobedny. A na nějakou aktivitu u počítače také nebylo ani pomyšlení… Proto ta dlouhá odmlka.

Výsledek? Zrušené takřka všechny podzimní víkendové akce, zrušená spousta školních pořadů.

Takže teď se konečně dostáváme do normálu, s dětmi zdobíme cukroví, které jsme napekli, větvičky do oken, zkrátka začíná nám předvánoční období. Byť později, než jindy.

V lednu se můžeme těšit na odložené CSDCTS ve Svratce, pak bych rád uspořádal na podzim zrušenou akci ve Střelicích. Zda to bude jen malé RDP nebo CSDCTS, to se rozmyslím během zimních prázdnin. A další akce nás čekají v Loučovicích. Ale to si přečtete v „Kalendáři akcí“.

A tak Vám přeji krásné Vánoce, plné pohody, radosti a hlavně zdraví!

Míra Procházka

 

 

Aktuální slovíčka 26.9.2022

Milí taneční přátelé!

Mám ze sebe radost! Ne, není to žádné neskromné hrdopyšství, ale prostě je to méně než měsíc, co jsem vám psal nová „Aktuální slovíčka“. A vy, kdo tyto stránky navštěvujete pravidelně, víte, že to není až tak samozřejmé. V posledních letech jsem je zanedbával a v covidovém období nebyly výjimkou ani tříměsíční rozestupy.

Teď však žiji tancem. Chystám nové programy na víkendovky. Povedlo se mi i přes vrozenou prokrastinaci (no, ona je to spíše zástěrka pro lenost) dopsat poslední dva roky šumaváčkových kronik. Skvěle se rozjel kroužek – pokud se skutečně přihlásí ti, kdo předběžně dali vědět, určitě naplno rozjedeme square. Za září mám za sebou 13 výukových dní, což je pro září nebývalé. Pozoruji obrovský nárůst zájmu o country tance. Jak v říjnu, tak v listopadu mám naplánovaných přes dvacet dní za callerským mikrofonem.

Tak se na vás těším – ať už ve čtvrtek na pravidelných schůzkách Šumaváčku (sledujte červený text na titulní stránce těchto webovek) či na 31. CSDCTS nebo na dalším ročníku skvělého tancování v Bludově nebo někde úplně jinde.

Krásný podzim vám přeje

           Míra Procházka

 

PS. Mimochodem – dnes je to přesně 33 let, co jsem v Loučovicích založil Šumaváček. Takže 34. taneční sezóna právě začala!!!

 

Aktuální slovíčka 31.8.2022

Milí taneční přátelé!

Máme za sebou příjemný školní rok i s dnes končícími prázdninami. Byl fajn. Sice se nepovedlo vše, co bych chtěl, ale zrealizované akce byly báječné. Stejně tak, jako byly báječné děti ze Šumaváčku, které se posunuly o pěkný kus tanečního umění dál. A ty, které vydržely do konce školního roku, začaly tančit i square dancing. Což už je známka značné pokročilosti country tanečníka. A to přesto, že jsme v zimě dva a půl měsíce netančili kvůli coidovým doporučením a v červnu jsme se nesešli kvůli marození mých dětí.

Velký dík patří všem spolupořadatelům a lektorům. Ono to není jen tak samosebou, že někdo vyslyší mou prosbu o spolupořádání či hostující callerování. Ona je za souhlasem s tím spousta práce, která mnohdy ani není vidět. Ano, byla by vidět, že není udělaná, pokud by se neudělala. Ale když se udělá, je braná jako samozřejmost, která jen tak prostě z něčeho vyplynula. Takže - Hynku, Viléme, Jarmilo… (vypůjčil jsem si tato jména z Máje, abych náhodou v novoročním frmolu na někoho nezapomněl), díky! Vážím si vaší spolupráce a pomoci!!!

Velký dík patří sponzorům a donátorům. Především Městu Vyšší Brod a panu Pavelcovi s paní Pavelcovou z Penzionu Inge.

A obrovský dík patří vám, kteří jste na naše akce jezdili, kteří jste si mne zjednávali jako lektora, ať už na víkend nebo jenom na pár hodin…

Tak už to tady zase máme. Ve školách se jede naplno, stejně jako u mne na stole. Tabulky, letáky, dokumenty, dotace, sponzoři, tanečky,… hromady papírů čekajících na zpracování. Ale hromady pomalu mizejí a to je pozitivní.

Nechci to zakřiknout, ale prozatím se neobjevují ani žádné prognózy týkající se zásadních covidových opatření.

A tak mi dovolte, abych nám všem popřál krásný a pohodový nový školní rok. Plný zdraví, pohody a radosti z tancování. A také naplněný pracovní i osobní spokojeností. Zkrátka, abychom si ten školní rok 2022/2023 užili naplno, bez jakýchkoli zádrhelů, tak, jak si to sami představujeme.

Vše nejlepší!

    Míra Procházka

 

 

 

Aktuální slovíčka 28.7.2022

„No už jsem myslel, že to tam ani nedáš!“, jako bych slyšel dobrého přítele Luboše Pršalu, jak se rozčiluje nad tím, že mi tak dlouho trvalo, než jsem na webovky dal zmínku o jeho návštěvě u nás. Pamatujete si na něj? Kdysi se o něm v médiích psalo jako o nejlepším školníkovi na světě, dnes se o něm můžeme zmiňovat jakožto o náčelníkovi spřáteleného indiánského kmene. Já, náčelník Velké Péro (jak mě někdy před třiceti roky v Jindřichově Hradci pojmenoval Basi s Honzou Valentou, na akci, kde ze mne udělali indiána tak věrohodného že ani děti ze Šumaváčku mě nepoznaly) jsem přivítal v naší osadě právě náčelníka Luboše a jeho squaw Lenku, aby s námi popili ohnivé vody a pojedli pečeného bizona (zrovna si s Kristinkou a Mirečkem děláme indiánské léto).

A tak jsme je povozili po pamětihodnostech naší prérie a užívali jsme si pět dní společných výletů.

A když se vrátím na začátek tohoto povídání – kdo jste v letech 2000 – 2016 jezdili do Tábora, ať už na CSDCTS nebo na malá RDP, či na letní tábory, tak je to právě ten pan školník, který se tam o nás obětavě staral. Mimochodem – už jsem to kdysi někde psal – když spočítám dohromady všechny noci, které jsem u něj ve škole strávil na karimatce ve spacáku, vyjde mi více než půl roku…

Škoda, že už se u něj ve škole nedají akce pořádat… Byly skvělé.

A tak se těším na podzimní setkání s vámi, byť někde jinde…

Přeji krásnou druhou polovinu prázdnin!

Míra Procházka

Když jsme přijeli na parkoviště pod stezkou v korunách...

Na Vítkově hrádku

 

V Rožmberku.

Nahoře: Luboš na Čertově stěně.

Dole: U náčelníka Velké Péro při opékání bizona.

Český Krumlov

 

                                             A úplně poslední fotka je z Vyššího Brodu.

 

 

 

Aktuální slovíčka 21.6.2022

Milí taneční přátelé!

Už jsou to takřka dva měsíce, co jsem napsal nějaká, alespoň trochu smysluplná, „Aktuální slovíčka“.  Mezi tím se tam několikrát objevilo pár pragmatických informací.

 

Dnes před polednem začalo léto. Voda na Lipně láká ke koupání (alespoň ty, kdo se ve třetí třídě netopili při školním kurzu v krytém českobudějovickém bazénu, kde byl odkrytý kanálek a já do něj zapadl, zašprajcoval se, nikdo si nevšiml, že jedno dítě chybí, a od té doby, poté co jsem nohu do krve rozedřenou z kanálku vyrval, koupání fakt nemusím), bylinky na sítech voní, aby za sychravých podzimních a mrazivých zimních večerů udělaly člověku radost, ptáci od svítání řvou jak pominutí, díky otevřeným oknům při teplých nocích je člověk vnímá sotva začnou štěbetat, ryby berou, jak kdyby týden nežraly, přesličky a jiné rostlinné haraburdí na květinových i zeleninových záhonech rostou jak z románu Den Trifidů, zkrátka nádhera. Do toho začínají růst houby. Co dřív? Sekat zahradu, plít, dělat propagaci nebo konečně vymalovat?

 

Před chvílí mi Hanka s Medvědem odsouhlasili návrh letáčku na 31. CSDCTS. Bude to tentokrát komornější, ale o to příjemnější. Opět ve Svratce. Na podzim se můžeme těšit i na akci pro dospělé v Bludově. Chystáme i několik dalších, menších akcí. A samozřejmě nebude chybět ani tradiční Summer Square Dance Party na konci srpna v Loučovicích. Jak jinak, než s hostujícím callerem Davidem Dvořákem za callerským mikrofonem.

 

A tak mi dovolte, abych vám popřál úplně báječné prázdniny, skvělé léto plné úžasných zážitků a hlavně hodně zdraví a pohody po celé nastávající dva měsíce, abychom se na podzim mohli setkat na tanečním parketu plni elánu, sil a dobré nálady.

Hezké léto!

     Míra Procházka

 

 

 

Aktuální slovíčka 23.4.2022

Milí taneční přátelé!

Sedím v sále loučovického kulturního domu a mám velkou radost. Šumaváček se pomalu dostává do aktivity, jakou překypoval před covidem. V březnu soustředění v Loučovicích, pak víkendová akce v Jindřichově Hradci, na zelený čtvrtek následovalo soustředění ve Vyšším Brodě, včera line dance seminář s Davidem Dvořákem pro méně zkušené, nyní seminář A1 a A2 pro pokročilé.

Prostě se to naše tancování opět pěkně rozjelo a kdo je aktivní, tak i přesto, že kroužek kvůli mým pracovním či zdravotním důvodům několikrát odpadl, pokročil ve svých znalostech pěkně dopředu. A tak nezbývá, než si přát, aby to tanečnicím a tanečníkům Šumaváčku vydrželo a abychom se už mohli začít věnovat naplno square dancingu. Už jsme s ním nenápadně začali.

 

Krásné jarní dny přeje

    Míra Procházka

 

 

 

 

 

Níže si můžete prohlédnout fotky z již neaktuálních slovíček.
 
Myška, křeček, křepelky, tři koťátka, zakrslý králíček. O to jsme se rozrostli od května. Opravdu se nenudím...
 
 

 

 

 

 

 

 

Nahoře: Tak to jsme my dva. Šumavští braši, kteří si letošní zimy užívají plnými doušky.

 

 

  

A ještě přikládám pár obrázků z toho, jak jsme se měli během koroprázdnin.

  

Mikroskop nás baví. Otevírá se nám úplně nový svět...

Obrázky z výprav za poznáním.

Nahoře: Zvědavě vykukující larvičky chrostíků ze své schránky.

Dole: Další dva chrostíci, dřípatka horská, poznali jste larvu vážky? A ještě sýkora uhelníček a jeden pavouček.

  

    

Bobři jsou hodně pracovití.

Bobří hráz.

Když objevujeme zaniklé osady nalézáme krásná místa.

No není nádherná?

Bylinky a sazeničky ve verandě.

Ten bobr se nemohl rozhodnout, kde bude hlodat...

 

O svatojakubské noci jsme nasbírali devatero kouzelných bylin, uvařili kouzelný čaj, zapálili slavnostní táborák (byť jen ve stolním provedení) a pak jsme si hezky vyprávěli.

Fešanda z vyrovnávačky.

Otakárek fenyklový

 

Pijavku koňskou zná každý, ale už jste viděli splešťuli blátivou? Ano, tu, co znáte z Ferdy a ze Včelích medvídků.

Mladí hydrobiologové v akci.

 

 

 

Dole uvidíte fotky z již smazaných "Aktuálních slovíček".